Nový dotaz do volného fóra
Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
1
Obecná poradna / Re:kam uložit čísla pojistek, účtů apod
« kdy: 21. 02. 2024, 06:57:06 »
Na mém hlavním účtu mám v šablonách plateb všechny ostatní bankovní účty, stejně jako čísla účtů dodavatelů služeb včetně variabilních symbolů (které zpravidla jsou zároveň uživatelským jménem / identifikací zákazníka). Do poznámek plateb si píšu i nápovědu k heslům, tj. ne heslo, ale např. když si napíšu "PjCxxx" vím, že heslo je "PomerancjeCerveny123"
Některé dokumenty, zejména ty, které souvisí s cestováním (kopie pasu, kopie potápěčských licencí,...) si ukládám na Google Drive.
Jako bývalý pojistný likvidátor a současný správce pojistných událostí jsem veškeré pojistky zrušil....
Některé dokumenty, zejména ty, které souvisí s cestováním (kopie pasu, kopie potápěčských licencí,...) si ukládám na Google Drive.
Jako bývalý pojistný likvidátor a současný správce pojistných událostí jsem veškeré pojistky zrušil....
2
Obecná poradna / Re:Převod peněz z Anglie
« kdy: 13. 02. 2024, 09:55:30 »
Obecně - záleží na částce (třeba do 1000 EUR nebude nikdo nic řešit) ale třeba i běžných obratech na tvém účtu.
Na základě jakého právního vztahu nyní peníze dostáváš? Obecně by bance mělo stačit toto doložit (např. jestli máš nějakou smlouvu o provizi, atd). Pak je tu varianta v ČR platit přímo Wise kartou běžně za zboží.
Banka je jen polovina problému, také se o tebe může zajímat finanční úřad a i ten bude chtít doložit, na základě jakého právního rámce si obdržel peníze. Také pozor na to, že při přeshraniční fakturaci služeb se můžeš stát tzv. identifikovanou osobou s povinností přihlásit se k DPH.
Na základě jakého právního vztahu nyní peníze dostáváš? Obecně by bance mělo stačit toto doložit (např. jestli máš nějakou smlouvu o provizi, atd). Pak je tu varianta v ČR platit přímo Wise kartou běžně za zboží.
Banka je jen polovina problému, také se o tebe může zajímat finanční úřad a i ten bude chtít doložit, na základě jakého právního rámce si obdržel peníze. Také pozor na to, že při přeshraniční fakturaci služeb se můžeš stát tzv. identifikovanou osobou s povinností přihlásit se k DPH.
3
Obecná poradna / Re:Danění přeposílání financí
« kdy: 08. 01. 2024, 12:24:29 »
Pokud je to vše bez dokladu, tak si koleduješ o průšvih. Neoprávněné podnikání, možná obvinění z praní špinavých peněz, daňový únik....
4
Obecná poradna / Re:Jak efektivně převádět peníze z Norska
« kdy: 01. 01. 2024, 18:37:59 »
200 Kč stojí odchozí SHA platba z FIO, ale bez poplatků banky příjemce a bez poplatků korespondenčních bank. Stejně tak v ceně 100 Kč za příchozí platbu nejsou zahrnuty poplatky korespondenčních bank. Máte vyzkoušeno, že "po cestě" se z částky v NOK nestrhnou nějaké poplatky?
Pak záleží na částkách, u malých částek i pár stokorun udělá poměrně skok ve výsledném kurzu. A ten Revolut bych pro podnikatelské účely fakt raději nepoužíval.
Pak záleží na částkách, u malých částek i pár stokorun udělá poměrně skok ve výsledném kurzu. A ten Revolut bych pro podnikatelské účely fakt raději nepoužíval.
5
Obecná poradna / Re:Jak efektivně převádět peníze z Norska
« kdy: 19. 12. 2023, 05:26:26 »
Revolut bych pro podnikatelské účely určitě nedoporučil, mnoho lidí (včetně šéfredaktora tohoto serveru) by mohlo vyprávět o jeho náhlých blokacích účtů a velmi obtížné až nemožné dovolatelnosti se práva.
Pokud je to možné, začal bych založením účtu v Norsku, vyhnete se zbytečným poplatkům za přeshraniční platby. Následně bych vstoupil v jednání s devizovými společnostmi, kam bych pravidelně z norského účtu převáděl platby ke směně. Já mám smlouvu s Akcenta, Easychange a Fortissimo, dobré reference mám ještě na Citfin, SAB, Roklen. Určitě bych doporučil uzavřít více smluv a následně vždy vyjednávat o směnném kurzu. Je možné, aby odběratel posílal platby přímo na účet devizové společnosti, ale klade to vyšší nároky na jeho pečlivost. Protože devizovky (kromě Citfin) používají sběrné účty, musí tak kromě čísla účtu správě uvést i variabilní symbol nebo jeho obdobu, aby devizovka správě přiřadila, že jde o Vaši platbu.
Samozřejmě jsou i zahraniční společnosti, jako třeba Wise nebo zmíněný Revolut. Ale já bych dal přednost takovým, které spadají pod české právo a v případě nějakého sporu lze řešit před českým soudem.
Vše by se ale zjednodušilo při platbě v EUR. Norsko podporuje SEPA platby, takže převod bude pro obě strany bez poplatku (a můžete tak platbu směrovat přímo do FIO). Následně můžete EUR dále používat (např. nákup zásob ze zahraničí) nebo směnit (klidně přes některou z těch deviovek). Můžete si s odběratelem dohodnout přímo cenu v EUR (a rovnou v EUR fakturovat), nebo se dohodnout na nějakém kurzu nebo jeho určení (nevím, jestli Norská centrální banka také vyhlašuje kurzy měn, jako ČNB).
Pokud je to možné, začal bych založením účtu v Norsku, vyhnete se zbytečným poplatkům za přeshraniční platby. Následně bych vstoupil v jednání s devizovými společnostmi, kam bych pravidelně z norského účtu převáděl platby ke směně. Já mám smlouvu s Akcenta, Easychange a Fortissimo, dobré reference mám ještě na Citfin, SAB, Roklen. Určitě bych doporučil uzavřít více smluv a následně vždy vyjednávat o směnném kurzu. Je možné, aby odběratel posílal platby přímo na účet devizové společnosti, ale klade to vyšší nároky na jeho pečlivost. Protože devizovky (kromě Citfin) používají sběrné účty, musí tak kromě čísla účtu správě uvést i variabilní symbol nebo jeho obdobu, aby devizovka správě přiřadila, že jde o Vaši platbu.
Samozřejmě jsou i zahraniční společnosti, jako třeba Wise nebo zmíněný Revolut. Ale já bych dal přednost takovým, které spadají pod české právo a v případě nějakého sporu lze řešit před českým soudem.
Vše by se ale zjednodušilo při platbě v EUR. Norsko podporuje SEPA platby, takže převod bude pro obě strany bez poplatku (a můžete tak platbu směrovat přímo do FIO). Následně můžete EUR dále používat (např. nákup zásob ze zahraničí) nebo směnit (klidně přes některou z těch deviovek). Můžete si s odběratelem dohodnout přímo cenu v EUR (a rovnou v EUR fakturovat), nebo se dohodnout na nějakém kurzu nebo jeho určení (nevím, jestli Norská centrální banka také vyhlašuje kurzy měn, jako ČNB).
6
Obecná poradna / Re:co znamená krytá karta?
« kdy: 13. 11. 2023, 12:19:16 »
To, že je karta krytá znamená, že je možné jí zaplatit požadovanou částku. Buď, že je na účtu dostatečný zůstatek (u debetní karty), nebo je dostatečný kreditní rámec (u kreditní karty).
Platba může neprojít ale i z jiných důvodů. Např. může být na kartě nastaven limit pro určité typy transakcí, tj. platba s fyzickým předložením karty u obchodníka může projít, kdežto platba přes Internet ve stejné výši nemusí. Nebo banka odmítne platbu z jiných důvodů (podezřelý obchodník, neobvyklá země, opakovaně zadaný chybný PIN,...), případně platba neprojde z důvodu nějaké poruchy, chyby, odstávky (u vaší banky, u karetní společnosti, u zprostředkovatele transakce na straně obchodníka nebo klienta,...).
U každé karty, kterou jsem nějak pravidelně používal, se mi stalo, že jsem s ní někde a někdy nezaplatil. Zejména do zahraničí to chce vozit více karet (různé karetní společnosti - VISA/MC, různé banky,...).
Platba může neprojít ale i z jiných důvodů. Např. může být na kartě nastaven limit pro určité typy transakcí, tj. platba s fyzickým předložením karty u obchodníka může projít, kdežto platba přes Internet ve stejné výši nemusí. Nebo banka odmítne platbu z jiných důvodů (podezřelý obchodník, neobvyklá země, opakovaně zadaný chybný PIN,...), případně platba neprojde z důvodu nějaké poruchy, chyby, odstávky (u vaší banky, u karetní společnosti, u zprostředkovatele transakce na straně obchodníka nebo klienta,...).
U každé karty, kterou jsem nějak pravidelně používal, se mi stalo, že jsem s ní někde a někdy nezaplatil. Zejména do zahraničí to chce vozit více karet (různé karetní společnosti - VISA/MC, různé banky,...).
7
Obecná poradna / Re:Hotovostní výběr v EUR bez poplatkové procentáže
« kdy: 15. 10. 2023, 19:31:11 »
Creditas má výběr EUR na pobočce za 10 Kč (do ekvivalentu 500 000 Kč).
Za příchozí EUR platbu v režimu SEPA (měla by umět poslat i banka ze Švýcarska) si žádná banka v EU nesmí účtovat víc, než za vnitrostátní platbu. Tj. u všech bank v ČR budou buď zdarma nebo za několik korun.
FIO účty jsou "československé", tj. výběr EUR bude zdarma na pobočce na Slovensku a to i když půjde o účet založený v ČR (stejně tak Slováci můžou vybírat zdarma koruny v ČR)
U toho Euronetu pozor, výběr EUR se účtuje jejich švindlkurzem do CZK, takže z Euronetu určitě eura nevybírat.
Za příchozí EUR platbu v režimu SEPA (měla by umět poslat i banka ze Švýcarska) si žádná banka v EU nesmí účtovat víc, než za vnitrostátní platbu. Tj. u všech bank v ČR budou buď zdarma nebo za několik korun.
FIO účty jsou "československé", tj. výběr EUR bude zdarma na pobočce na Slovensku a to i když půjde o účet založený v ČR (stejně tak Slováci můžou vybírat zdarma koruny v ČR)
U toho Euronetu pozor, výběr EUR se účtuje jejich švindlkurzem do CZK, takže z Euronetu určitě eura nevybírat.
8
Obecná poradna / Re:Daň z příjmů a sběrné suroviny
« kdy: 11. 09. 2023, 12:33:10 »
teď mě napadla jedna věc - ono to lze chápat dvěma způsoby.
1) tak jsem dotaz pochopil já - někdo chodí a po okolí sbírá železný šrot a ten prodá do sběrných surovin. To lze považovat za výdělečnou činnost (zejména, pokud tak během roku učiní opakovaně) a osvobozena je pouze v případě, že výnos z ní je pod zákonnými limity - aktuálně 30 000 Kč ročně, od dalšího roku 50 000 Kč ročně.
2) takto chápe dotaz daňový poradce v odkazovaném článku - do sběrných surovin prodám věc, kterou jsem vlastnil (tj. dříve koupil, ať jako novou, nebo použitou) a tržba za ní je nižší, než mě věc původně stála. Tj. např. staré auto dám ekologicky zlikvidovat a dostanu za něj nějaké peníze. Zde nerealizuji zisk, ale de facto ztrátu (řekněme, že auto jsem původně koupil za třeba i statisíce a nyní dostanu za jeho vrak třeba 20 000 Kč), takže není co danit.
1) tak jsem dotaz pochopil já - někdo chodí a po okolí sbírá železný šrot a ten prodá do sběrných surovin. To lze považovat za výdělečnou činnost (zejména, pokud tak během roku učiní opakovaně) a osvobozena je pouze v případě, že výnos z ní je pod zákonnými limity - aktuálně 30 000 Kč ročně, od dalšího roku 50 000 Kč ročně.
2) takto chápe dotaz daňový poradce v odkazovaném článku - do sběrných surovin prodám věc, kterou jsem vlastnil (tj. dříve koupil, ať jako novou, nebo použitou) a tržba za ní je nižší, než mě věc původně stála. Tj. např. staré auto dám ekologicky zlikvidovat a dostanu za něj nějaké peníze. Zde nerealizuji zisk, ale de facto ztrátu (řekněme, že auto jsem původně koupil za třeba i statisíce a nyní dostanu za jeho vrak třeba 20 000 Kč), takže není co danit.
9
Obecná poradna / Re:Daň z příjmů a sběrné suroviny
« kdy: 08. 09. 2023, 14:42:31 »
V obchodě při nákupu zboží taky platíte DPH a přesto podnikatel platí daň ze zisku.
Prostě pokud si nějakou činností vyděláváte, platíte z toho daň ze zisku, nic zvláštního.
Prostě pokud si nějakou činností vyděláváte, platíte z toho daň ze zisku, nic zvláštního.
10
Obecná poradna / Re:Daň z příjmů a sběrné suroviny
« kdy: 07. 09. 2023, 09:10:02 »
podle mne ano. Škoda, že se nevejdete do 30 000 Kč, to by bylo bez daně. Kdybyste to věděl dopredu, tak se lze s kamarádem domluvit, že část odevzdá on "na sebe", tak, abyste ani jeden nepřesáhl mimořádné vedlejší příjmy 30 000 Kč. Od dalšího roku má být tato částka snad 50 000 Kč.
11
Obecná poradna / Re:Sp. uver ci stavebko na dokonceni stavby?
« kdy: 01. 09. 2023, 09:36:48 »
V tom případě asi bude ten spotřebák u Air rozumnějším řešením.
12
Obecná poradna / Re:Sp. uver ci stavebko na dokonceni stavby?
« kdy: 31. 08. 2023, 08:56:26 »
Ta sazba je na spotřebák nezvykle nízká, jestli to za tuto cenu opravdu dají, tak se to nejspíše vyplatí, je to méně, než kolik jsou aktuální běžné sazby hypoték. Jestli v tom není nějaký zakopaný pes.
Spše jsem měl obavu z toho, jestli utáhnete zároveň hypotéku a pak ještě ten spotřebák. Právě kvůli tomu, že ten spotřebák je jen na 10 let, bude vyšší splátka, než třeba u 20, 30 leté hypotéky, kde by se to roztáhlo na delší dobu. Jestli nebudete mít příliš napjatý rozpočet a pak stačí třeba výpadek jednoho příjmu a může nastat problém.
Spše jsem měl obavu z toho, jestli utáhnete zároveň hypotéku a pak ještě ten spotřebák. Právě kvůli tomu, že ten spotřebák je jen na 10 let, bude vyšší splátka, než třeba u 20, 30 leté hypotéky, kde by se to roztáhlo na delší dobu. Jestli nebudete mít příliš napjatý rozpočet a pak stačí třeba výpadek jednoho příjmu a může nastat problém.
13
Obecná poradna / Re:Sp. uver ci stavebko na dokonceni stavby?
« kdy: 30. 08. 2023, 05:06:21 »
Potom zkusit u ČSOB zažádat o další hypotéku, nebo s tou současnou utéci jinam, kde ji budou schopni navýšit
14
Obecná poradna / Re:Sp. uver ci stavebko na dokonceni stavby?
« kdy: 28. 08. 2023, 07:57:50 »
Úplně nejdříve zkuste s bankou vyjednat navýšení hypotéky. Je to nejlevnější cesta.
Milion na spotřebitelský úvěr opravdu velmi mnoho a s největší pravděpodobností neprojde (pokud nemáte skutečně velmi vysoké příjmy). Pokud už stavební spoření máte, může to být cesta i když asi dražší, než ta hypotéka, zejména, pokud by šlo o překlenovací úvěr.
Navýšení hypotéky má kromě nižší úrokové sazby výhodu i v tom, že lze celou navýšenou částku rozložit do všech splátek po celou dobu, kdežto spotřebáky a i úvěry ze stavebka mívají kratší dobu splácení, tj. ze začátku byste k hypotéce měli ještě splátku toho spotřebáku a to už byste nemuseli utáhnout.
Milion na spotřebitelský úvěr opravdu velmi mnoho a s největší pravděpodobností neprojde (pokud nemáte skutečně velmi vysoké příjmy). Pokud už stavební spoření máte, může to být cesta i když asi dražší, než ta hypotéka, zejména, pokud by šlo o překlenovací úvěr.
Navýšení hypotéky má kromě nižší úrokové sazby výhodu i v tom, že lze celou navýšenou částku rozložit do všech splátek po celou dobu, kdežto spotřebáky a i úvěry ze stavebka mívají kratší dobu splácení, tj. ze začátku byste k hypotéce měli ještě splátku toho spotřebáku a to už byste nemuseli utáhnout.
15
Obecná poradna / Re:Převzetí hypotéky
« kdy: 07. 08. 2023, 13:45:11 »
Držím palce, ať to vyjde. Bohužel moje "sociální bublina" je "strašná", samé zrady, podvody, finanční krachy,... takže já bych navrhoval následující postup.
Byt koupíte Vy na svojí hypotéku (kdo bude fyzicky splácet, jestli přítelkyně nebo napůl už je jedno). Pokud se s přítelkyní rozejdete, zůstane Vám sice na krku hypotéka, ale i byt. Zároveň bude přítelkyně motivována co nejrychleji hledat řešení, aby mohla hypotéku na sebe přepsat (zvýšení příjmů např. ), nebo si Vás vzít, kdy to pak bude jedno.
Protože varianta, kdy budete jen ručitel na cizí hypotéce je opravdu totálně na prd. Nemáte žádná práva (ani nezjistíte, zda je hypotéka řádně splácena) a když nebude přítelkyně spolupracovat, tak nemáte ani jak se z té hypotéky vyvázat. Bohužel na něco takového dojela moje babička, kdy jedna z jejích dcer si nechala jejím domem ručit za úvěr a babička se to, že nesplácí, dozvěděla, až když po ní banka začala vymáhat zesplatněný dluh.
Navíc i jako ručitel klasifikovaného úvěru máte negativní záznam v úvěrových registrech.
Byt koupíte Vy na svojí hypotéku (kdo bude fyzicky splácet, jestli přítelkyně nebo napůl už je jedno). Pokud se s přítelkyní rozejdete, zůstane Vám sice na krku hypotéka, ale i byt. Zároveň bude přítelkyně motivována co nejrychleji hledat řešení, aby mohla hypotéku na sebe přepsat (zvýšení příjmů např. ), nebo si Vás vzít, kdy to pak bude jedno.
Protože varianta, kdy budete jen ručitel na cizí hypotéce je opravdu totálně na prd. Nemáte žádná práva (ani nezjistíte, zda je hypotéka řádně splácena) a když nebude přítelkyně spolupracovat, tak nemáte ani jak se z té hypotéky vyvázat. Bohužel na něco takového dojela moje babička, kdy jedna z jejích dcer si nechala jejím domem ručit za úvěr a babička se to, že nesplácí, dozvěděla, až když po ní banka začala vymáhat zesplatněný dluh.
Navíc i jako ručitel klasifikovaného úvěru máte negativní záznam v úvěrových registrech.
