Nový dotaz do volného fóra
Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.
Poslední příspěvky
1
Obecná poradna / Přiznání k dani z nemovitých věcí 2020
« Poslední příspěvek od Petula.quo kdy Včera v 15:45:39 »Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat zda musím podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, pokud jsem koupila chatu dne 28. 7. 2020 (právní účinky zápisu 13. 8. 2020, zápis proveden dne 4. 9. 2020).
Pokud bych toto přiznání podávat nemusela, přiznání k dani z nemovitých věcí podat musím a do kdy?
Děkuji za odpověď!
chtěla jsem se zeptat zda musím podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, pokud jsem koupila chatu dne 28. 7. 2020 (právní účinky zápisu 13. 8. 2020, zápis proveden dne 4. 9. 2020).
Pokud bych toto přiznání podávat nemusela, přiznání k dani z nemovitých věcí podat musím a do kdy?
Děkuji za odpověď!
2
Obecná poradna / Re:Safefuture.cz
« Poslední příspěvek od Patrik Chrz kdy 28. 11. 2020, 06:30:40 »Díky za snahu, kterou sis s tím dal, bohužel mám obavu, že typ lidí, kteří do těchto "černých děr" "investují" to neocení. A zbytku je jasné, že je to podvod už od začátku
3
Obecná poradna / Investování do kryptoměn máte zkušenost?
« Poslední příspěvek od jasuchos kdy 25. 11. 2020, 06:33:50 »Dobrý den. má někdo zkušenost se stránkami cryptopayin nebo cdf globe?
Je normální, že broker, pokud to je, požaduje po registraci kopie platební karty, občanky, podepsané prohlášení o vkladu, účtu za elekřinu a podobně?
Děkuji za postřehy.
Je normální, že broker, pokud to je, požaduje po registraci kopie platební karty, občanky, podepsané prohlášení o vkladu, účtu za elekřinu a podobně?
Děkuji za postřehy.
4
Obecná poradna / Re:Safefuture.cz
« Poslední příspěvek od dangerouspast kdy 25. 11. 2020, 06:16:35 »Naivita některých lidí skutečně bere dech a nezná mezí. :-) Jednou se nechají nachytat na energii zadarmo, tedy perpetuum mobile, jindy zase na peníze zadarmo — aniž by měli jasno v tom, z jaké práce a z jaké tvorby hodnot peníze pocházejí.
Investiční servery jsou (na rozdíl od perpetua mobile) dosud příliš nový koncept na to, aby byla veřejnost vůči nim imunní. Tedy, česká veřejnost. Ve vyspělejších zemích už mají tuto éru za sebou.
V divokých devadesátých letech se podobný koncept vyskytl v České republice mnohokrát. Jak to dopadlo? Pokaždé zhruba stejně: První investoři byli spokojení. Poslední, největší skupina investorů přišla o všechno.
Ano, zní to lákavě: Koupíte si šíleně předražený server na dva roky, ale na nájmu kupodivu vyděláte víc, než kolik jste do projektu vložili. Ano, vyděláte. Tedy, zpočátku. Jak to celé ve skutečnosti funguje? Pojďme se nad tím zamyslet.
Předně, proč musí být server předražený? Proč se „práce technika“ nedá zaplatit z výnosů? Proč se má platit „elektřina“ na dva roky dopředu, když si má server na sebe a na své napájení vydělat? Tohle opravdu investory „netrkne“?
Doporučuji přečíst si, kdo byl Charles Ponzi a čím se zabýval. Ostatní už je jen další variace na podobné téma. Ale není to všechno jen o exponenciále a o matematice. Umění působit důvěryhodně a přesvědčit lidi o nemožném také patří k věci.
Protože Ponziho schéma je už dlouho nezákonné, je pokaždé nutné celou věc zaobalit tak, aby se zdála být legitimní. Například chovem hlemýžďů (pro které si musíte koupit krmivo na 2 roky dopředu). Například prodejem bezcenných potravinových doplňků (kterých si musíte předem nakoupit plný sklep). Například investičními servery (u kterých musíte předem zaplatit „elektřinu“)...
Společným jmenovatelem těchto typů podnikání je maskování Ponziho schématu mnohem rafinovanějším a obtížněji postižitelným pyramidovým modelem. Pyramidový model se (zejména v počátečních fázích) velmi těžko prokazuje. Není totiž nijak neobvyklé, když startupy v počátečních fázích podnikání nevytvářejí zisk a hledají investory.
Co přesně je u investičních serverů podezřelé? Předně, nelze si nevšimnout, že ve srovnání s velkými poskytovateli cloudových služeb (například Amazon, Google, Microsoft) jsou služby těchto investičních serverů podezřele „neveřejné“. Když už se nějaká čísla a ceníky konečně objeví, jsou tyto služby nesmyslně drahé, naprosto bez šance konkurovat zavedeným poskytovatelům. Nejčastější výmluvou bývá, že se investiční servery pronajímají pouze „velkým“ zákazníkům. Což vybízí k několika otázkám:
1. Jak je možné, že ohromné firmy typu Amazon, Google a Microsoft jsou ochotné pronajmout jednotlivé servery jednotlivým lidem, snadno a rychle, po chvilce klikání na webu, zatímco malá firma u vesnického hostince prý něco takového buď vůbec nedokáže, nebo sice dokáže, ale jedině za přemrštěné ceny?
2. Proč by si zákazník — velký nebo malý — chtěl pronajmout server u hostince, když u velkých cloudových poskytovatelů má mnohem nižší ceny, mnohem širší výběr platforem, téměř neomezenou škálovatelnost, mnohem snazší, standardizovanou vzdálenou správu, globální redundanci a s ní i mnohem vyšší míru spolehlivosti atd.? Proč by si někdo raději pronajal předražené řešení s jedním jediným geografickým umístěním?
3. Opravdu nikoho nenapadlo ptát se, proč je „likvidace“ serveru zdarma, zatímco převzetí serveru investorem, které by firmu vyšlo (bez likvidace) mnohem levněji, stojí 13000 Kč? Ta naivita, s jakou si někdo představuje, že každý zakoupený server skutečně existuje, je smutná a úsměvná zároveň.
Jak tedy tento systém vytváří zisk? Stejně jako hlemýždi a stejně jako prášek Herbalife, servery v celém procesu hrají velmi malou roli. Několik jich může existovat, to bezesporu. Na aktuálních fotografiích jich je 84, zdá se, byť otázkou zůstává, co z toho jsou servery a co jsou jen prázdné „rámy“. Jak velké cloudové služby lze asi poskytovat s 84 servery? Kde jsou ti „velcí“ zákazníci? Co když přijde průměrný zákazník od Amazonu / Googlu / Microsoftu a vyžádá si 1000 serverů? Že se vůbec ptám. Úloha těchto serverů je pouze „formální“ — překrývají (zakázané) Ponziho schéma jiným obchodním modelem (legálním, byť morálně problematickým). Těším se, až si některý investigativní novinář zkusí pronájem serverů objednat.
Jediný důležitý fakt v celém tomto elaborátu: Vaše „nájemné“ jde přímo z peněz dalších investorů, NE z provozu serverů!
Co o takovém systému říká matematika? Říká, že dokud business poroste exponenciálně, všechno bude v pořádku. Přijde nový investor a jeho investice zaplatí nájemné předchozím investorům. Serverů bude samozřejmě mnohem méně než investorů, to je jasné: Servery jsou v podstastě přítěží a jsou především „na ukázku“ — nebýt serverů, bylo by celé podnikání sice mnohem výnosnější, ale nezákonné. Servery celý systém legalizují, přinejmenším do doby, než kvocient růstu klesne pod jistou mez.
Pokud slíbíte investorům zhodnocení 10% ročně a každý rok přibude víc než 10% investorů, bude na první pohled všechno v pořádku a vklady nově příchozích investorů pokryjí nájmy vyplácené předchozím investorům, včetně 10% zhodnocení. Růst výrazně rychlejší než 10% bude znamenat pro firmu zisk. Růst pomalejší než 10% bude znamenat ztrátu. Zastavení růstu (které u každého růstu nevyhnutelně přijde) pak bude znamenat, že se všechno sesype jako domeček z karet, protože průběžná tvorba hodnot smysluplnou prací v celém systému chybí. Bezprostřední závislost na exponenciálním růstu je typickým znakem pyramidových modelů.
Jinými slovy, problém je, že celý systém není založený na průběžné tvorbě hodnot a poskytování služeb prací (na rozdíl od skutečných cloudů typu Amazon, Google nebo Microsoft), nýbrž na lákání dalších investorů. Jakmile bude trh nasycený a počet nových investorů přestane růst tempem, které by uspokojilo slibované zhodnocení předchozích vkladů, pyramida se sesype.
Zpočátku bude všechno skvěle fungovat. Přijde spousta spokojených investorů, kteří dostanou své slibované peníze a budou projekt chválit a věřit, že jejich server opravdu existoval, opravdu poskytoval služby a vytvářel hodnoty a opravdu byl nakonec ekologicky zlikvidovaný — zatímco kdyby chtěli firmě ušetřit náklady na likvidaci a server si sami odvézt, stálo by je to 13000 Kč. To zní zhruba stejně věrohodně jako Červená karkulka.
Smutné je, že tahle činnost nevytváří nic pozitivního. V ekonomice neplní mezeru v poptávce, nýbrž pouze mezeru v obchodním a trestním právu. Přelévá finance od nových investorů k původním a doufá ve stálý exponenciální růst. Inu, doufat může.
Nad výdělkem nakonec (nevyhnutelně) spláče poslední skupina investorů. Být či nebýt v poslední skupině investorů je jen otázkou štěstí. Poslední investoři najdou zavřenou kancelář na předměstí, zrušená telefonní čísla, vyklizenou halu, kde prý kdysi byly „jejich“ servery, atd.
Kéž by z toho všeho aspoň vzešlo něco dobrého. Kéž by se aspoň podařilo něco podstatného vypočítat pro průmysl či pro vědu. Jenže kdepak — takové výpočty probíhají u Amazonu, Googlu a Microsoftu s globální škálovatelností, nikoliv někde u hostince.
Investiční servery jsou (na rozdíl od perpetua mobile) dosud příliš nový koncept na to, aby byla veřejnost vůči nim imunní. Tedy, česká veřejnost. Ve vyspělejších zemích už mají tuto éru za sebou.
V divokých devadesátých letech se podobný koncept vyskytl v České republice mnohokrát. Jak to dopadlo? Pokaždé zhruba stejně: První investoři byli spokojení. Poslední, největší skupina investorů přišla o všechno.
Ano, zní to lákavě: Koupíte si šíleně předražený server na dva roky, ale na nájmu kupodivu vyděláte víc, než kolik jste do projektu vložili. Ano, vyděláte. Tedy, zpočátku. Jak to celé ve skutečnosti funguje? Pojďme se nad tím zamyslet.
Předně, proč musí být server předražený? Proč se „práce technika“ nedá zaplatit z výnosů? Proč se má platit „elektřina“ na dva roky dopředu, když si má server na sebe a na své napájení vydělat? Tohle opravdu investory „netrkne“?
Doporučuji přečíst si, kdo byl Charles Ponzi a čím se zabýval. Ostatní už je jen další variace na podobné téma. Ale není to všechno jen o exponenciále a o matematice. Umění působit důvěryhodně a přesvědčit lidi o nemožném také patří k věci.
Protože Ponziho schéma je už dlouho nezákonné, je pokaždé nutné celou věc zaobalit tak, aby se zdála být legitimní. Například chovem hlemýžďů (pro které si musíte koupit krmivo na 2 roky dopředu). Například prodejem bezcenných potravinových doplňků (kterých si musíte předem nakoupit plný sklep). Například investičními servery (u kterých musíte předem zaplatit „elektřinu“)...
Společným jmenovatelem těchto typů podnikání je maskování Ponziho schématu mnohem rafinovanějším a obtížněji postižitelným pyramidovým modelem. Pyramidový model se (zejména v počátečních fázích) velmi těžko prokazuje. Není totiž nijak neobvyklé, když startupy v počátečních fázích podnikání nevytvářejí zisk a hledají investory.
Co přesně je u investičních serverů podezřelé? Předně, nelze si nevšimnout, že ve srovnání s velkými poskytovateli cloudových služeb (například Amazon, Google, Microsoft) jsou služby těchto investičních serverů podezřele „neveřejné“. Když už se nějaká čísla a ceníky konečně objeví, jsou tyto služby nesmyslně drahé, naprosto bez šance konkurovat zavedeným poskytovatelům. Nejčastější výmluvou bývá, že se investiční servery pronajímají pouze „velkým“ zákazníkům. Což vybízí k několika otázkám:
1. Jak je možné, že ohromné firmy typu Amazon, Google a Microsoft jsou ochotné pronajmout jednotlivé servery jednotlivým lidem, snadno a rychle, po chvilce klikání na webu, zatímco malá firma u vesnického hostince prý něco takového buď vůbec nedokáže, nebo sice dokáže, ale jedině za přemrštěné ceny?
2. Proč by si zákazník — velký nebo malý — chtěl pronajmout server u hostince, když u velkých cloudových poskytovatelů má mnohem nižší ceny, mnohem širší výběr platforem, téměř neomezenou škálovatelnost, mnohem snazší, standardizovanou vzdálenou správu, globální redundanci a s ní i mnohem vyšší míru spolehlivosti atd.? Proč by si někdo raději pronajal předražené řešení s jedním jediným geografickým umístěním?
3. Opravdu nikoho nenapadlo ptát se, proč je „likvidace“ serveru zdarma, zatímco převzetí serveru investorem, které by firmu vyšlo (bez likvidace) mnohem levněji, stojí 13000 Kč? Ta naivita, s jakou si někdo představuje, že každý zakoupený server skutečně existuje, je smutná a úsměvná zároveň.
Jak tedy tento systém vytváří zisk? Stejně jako hlemýždi a stejně jako prášek Herbalife, servery v celém procesu hrají velmi malou roli. Několik jich může existovat, to bezesporu. Na aktuálních fotografiích jich je 84, zdá se, byť otázkou zůstává, co z toho jsou servery a co jsou jen prázdné „rámy“. Jak velké cloudové služby lze asi poskytovat s 84 servery? Kde jsou ti „velcí“ zákazníci? Co když přijde průměrný zákazník od Amazonu / Googlu / Microsoftu a vyžádá si 1000 serverů? Že se vůbec ptám. Úloha těchto serverů je pouze „formální“ — překrývají (zakázané) Ponziho schéma jiným obchodním modelem (legálním, byť morálně problematickým). Těším se, až si některý investigativní novinář zkusí pronájem serverů objednat.
Jediný důležitý fakt v celém tomto elaborátu: Vaše „nájemné“ jde přímo z peněz dalších investorů, NE z provozu serverů!
Co o takovém systému říká matematika? Říká, že dokud business poroste exponenciálně, všechno bude v pořádku. Přijde nový investor a jeho investice zaplatí nájemné předchozím investorům. Serverů bude samozřejmě mnohem méně než investorů, to je jasné: Servery jsou v podstastě přítěží a jsou především „na ukázku“ — nebýt serverů, bylo by celé podnikání sice mnohem výnosnější, ale nezákonné. Servery celý systém legalizují, přinejmenším do doby, než kvocient růstu klesne pod jistou mez.
Pokud slíbíte investorům zhodnocení 10% ročně a každý rok přibude víc než 10% investorů, bude na první pohled všechno v pořádku a vklady nově příchozích investorů pokryjí nájmy vyplácené předchozím investorům, včetně 10% zhodnocení. Růst výrazně rychlejší než 10% bude znamenat pro firmu zisk. Růst pomalejší než 10% bude znamenat ztrátu. Zastavení růstu (které u každého růstu nevyhnutelně přijde) pak bude znamenat, že se všechno sesype jako domeček z karet, protože průběžná tvorba hodnot smysluplnou prací v celém systému chybí. Bezprostřední závislost na exponenciálním růstu je typickým znakem pyramidových modelů.
Jinými slovy, problém je, že celý systém není založený na průběžné tvorbě hodnot a poskytování služeb prací (na rozdíl od skutečných cloudů typu Amazon, Google nebo Microsoft), nýbrž na lákání dalších investorů. Jakmile bude trh nasycený a počet nových investorů přestane růst tempem, které by uspokojilo slibované zhodnocení předchozích vkladů, pyramida se sesype.
Zpočátku bude všechno skvěle fungovat. Přijde spousta spokojených investorů, kteří dostanou své slibované peníze a budou projekt chválit a věřit, že jejich server opravdu existoval, opravdu poskytoval služby a vytvářel hodnoty a opravdu byl nakonec ekologicky zlikvidovaný — zatímco kdyby chtěli firmě ušetřit náklady na likvidaci a server si sami odvézt, stálo by je to 13000 Kč. To zní zhruba stejně věrohodně jako Červená karkulka.
Smutné je, že tahle činnost nevytváří nic pozitivního. V ekonomice neplní mezeru v poptávce, nýbrž pouze mezeru v obchodním a trestním právu. Přelévá finance od nových investorů k původním a doufá ve stálý exponenciální růst. Inu, doufat může.
Nad výdělkem nakonec (nevyhnutelně) spláče poslední skupina investorů. Být či nebýt v poslední skupině investorů je jen otázkou štěstí. Poslední investoři najdou zavřenou kancelář na předměstí, zrušená telefonní čísla, vyklizenou halu, kde prý kdysi byly „jejich“ servery, atd.
Kéž by z toho všeho aspoň vzešlo něco dobrého. Kéž by se aspoň podařilo něco podstatného vypočítat pro průmysl či pro vědu. Jenže kdepak — takové výpočty probíhají u Amazonu, Googlu a Microsoftu s globální škálovatelností, nikoliv někde u hostince.
5
Obecná poradna / daňové přiznání derivátní obchody
« Poslední příspěvek od Melios kdy 24. 11. 2020, 22:24:46 »Dobrý večer,
v březnu jsem na chvíli vběhul do finančního světa, doba se zdála ideální pro vstup, vše bylo ideální do té doby, než jsem se spálil. Jednoduše řečeno, mladý student, bez peněz, chtěl vyzkoušet trochu toho investování, avšak jsem neměl tolik finančních prostředků, abych vběhnul do světa reálných akcií, dluhopisů atp., avšak šel jsem za vidinou zisku, do napákovaného světa derivatů, binárních opcí atd., kde se vše zdálo super, dokud nepřijde danění.
Rád bych se tedy zeptal, jakožto uplný daňový nováček, jestli zde mi někdo poradí s tím, jak a popřípadě jestli musím danit svůj výdělek, respektive prodělek? Vložil jsem do portálu +500 svých 5000 Kč, kde jsem se dostal třeba i na výdělek 7000Kč (počítám v tom vklad, takže čistý výdělek 2000), avšak po čase jsem se spálil a vím, že krátkodobé obchodování s deriváty není nic pro mne, jelikož jsem se dostal do ztráty na nějakých 4000 z původních 5000, a tak bych s tím milerád seknul.
Bohužel mi teď vrtá hlavou, zda-li budu muset vyplňovat daň přiznání, když vlastně dle jakéhosi zákonu nemusím danit nic, když jsem si vydělal do 6000, avšak se bojím, aby nebyl háček právě s tím, že jsem se chvíli nad těch 6000 dostal...
Mohu se zeptat, zda-li jsem tedy povinen vyplnit prohlášení, nebo se mne týká výjimka do 6000Kč. A pokud netýká, musím nahlásit i tyto věci (ačkoliv bych odvedl vlastně 0 na daních) ohlásit na pojištovnu? Všude čtu, že za tyto věci jsou dost velké penále, pokud to neudělám, na druhou stranu si říkám, že vlastně disponuju tak malým zdaňovacím obnosem (vlastně žádným pokud se nepletu), že by toto pravděpodobně možná nikdo neřešil, ale to jen hádám, nejsem zkušený.
Mockrát děkuji za každou odpověď,
s pozdravem,
M.
v březnu jsem na chvíli vběhul do finančního světa, doba se zdála ideální pro vstup, vše bylo ideální do té doby, než jsem se spálil. Jednoduše řečeno, mladý student, bez peněz, chtěl vyzkoušet trochu toho investování, avšak jsem neměl tolik finančních prostředků, abych vběhnul do světa reálných akcií, dluhopisů atp., avšak šel jsem za vidinou zisku, do napákovaného světa derivatů, binárních opcí atd., kde se vše zdálo super, dokud nepřijde danění.
Rád bych se tedy zeptal, jakožto uplný daňový nováček, jestli zde mi někdo poradí s tím, jak a popřípadě jestli musím danit svůj výdělek, respektive prodělek? Vložil jsem do portálu +500 svých 5000 Kč, kde jsem se dostal třeba i na výdělek 7000Kč (počítám v tom vklad, takže čistý výdělek 2000), avšak po čase jsem se spálil a vím, že krátkodobé obchodování s deriváty není nic pro mne, jelikož jsem se dostal do ztráty na nějakých 4000 z původních 5000, a tak bych s tím milerád seknul.
Bohužel mi teď vrtá hlavou, zda-li budu muset vyplňovat daň přiznání, když vlastně dle jakéhosi zákonu nemusím danit nic, když jsem si vydělal do 6000, avšak se bojím, aby nebyl háček právě s tím, že jsem se chvíli nad těch 6000 dostal...
Mohu se zeptat, zda-li jsem tedy povinen vyplnit prohlášení, nebo se mne týká výjimka do 6000Kč. A pokud netýká, musím nahlásit i tyto věci (ačkoliv bych odvedl vlastně 0 na daních) ohlásit na pojištovnu? Všude čtu, že za tyto věci jsou dost velké penále, pokud to neudělám, na druhou stranu si říkám, že vlastně disponuju tak malým zdaňovacím obnosem (vlastně žádným pokud se nepletu), že by toto pravděpodobně možná nikdo neřešil, ale to jen hádám, nejsem zkušený.
Mockrát děkuji za každou odpověď,
s pozdravem,
M.
6
Obecná poradna / Nezavisly kontraktor k plnému úvazku bez OSVC
« Poslední příspěvek od von.tuhyk kdy 22. 11. 2020, 21:17:26 »Dobrý den,
pracuji normálně na plný úvazek a pracovní smlouvu ve firmě v Praze. Nyní jsem dostala nabídku pro tvorbu projektu pro společnost v Anglii (certifikovaný on-line kurz, tudíž práce bude probíhat na dálku). S touto společností budu mít podepsaný jednorázový "Independent contractor agreement".
Moje otázka zní, potřebuji mít živnostenský list pro tuto jednorázovou akci? Jak se tento příjem daní?
Děkuji a přeji hezký den.
pracuji normálně na plný úvazek a pracovní smlouvu ve firmě v Praze. Nyní jsem dostala nabídku pro tvorbu projektu pro společnost v Anglii (certifikovaný on-line kurz, tudíž práce bude probíhat na dálku). S touto společností budu mít podepsaný jednorázový "Independent contractor agreement".
Moje otázka zní, potřebuji mít živnostenský list pro tuto jednorázovou akci? Jak se tento příjem daní?
Děkuji a přeji hezký den.
7
Obecná poradna / OSVČ, mám příjmy z USA. Jsem automaticky plátce DPH?
« Poslední příspěvek od john_c kdy 22. 11. 2020, 15:59:35 »Jsem OSVČ prvním rokem a moje hlavní výdělečná činnost je online.
Jsem herní vývojář a autor - prodávám kopie svojí hry na online platformě Steam a články na platformě Medium.
Danit plánuju paušálně pro co nejmenší daně.
Četl jsem, že když má člověk příjmy z Google Ads (tedy USA firma), tak se automaticky stává plátcem DPH.
Jak to funguje? Stávám se automaticky plátcem DPH při příjmech z firem v USA? Treaty o dvojitém zdanění mám jak se Steamem tak Medium vyřešeno - daním pouze tady, ne amerických 30%.
Platbu obdržuji měsíčně, poslední den následující měsíc. Začal jsem mít první příjmy v říjnu, takže teď 30. budu mít první výplatu. Jestli jsem plátce DPH, do kdy se musím registrovat?
A pokud jsem plátce DPH, jak budou vypadat daně? (ještě jsem sám příjmy nedanil nikdy).
Dejme tomu, že mám výplatu 100 000 Kč. Pokud bych danil paušálne 60% tak to bude 100*0,4*0,15 = 6k CZK v daních.
Pokud bych byl plátce DPH, znamenalo by to, že bych musel navíc platit 21%?? Tzn. dalších 21000 czk, dohromady 27% z mojí výplaty?
Sídlo mám v Česku a s USA nemám žádné pracovní vztahy kromě tohoto - USA firma mi měsíčně posílá výplatu za produkty co oni prodají pod mým autorským právem celosvětově.
Jsem tedy plátce DPH?
Jsem herní vývojář a autor - prodávám kopie svojí hry na online platformě Steam a články na platformě Medium.
Danit plánuju paušálně pro co nejmenší daně.
Četl jsem, že když má člověk příjmy z Google Ads (tedy USA firma), tak se automaticky stává plátcem DPH.
Jak to funguje? Stávám se automaticky plátcem DPH při příjmech z firem v USA? Treaty o dvojitém zdanění mám jak se Steamem tak Medium vyřešeno - daním pouze tady, ne amerických 30%.
Platbu obdržuji měsíčně, poslední den následující měsíc. Začal jsem mít první příjmy v říjnu, takže teď 30. budu mít první výplatu. Jestli jsem plátce DPH, do kdy se musím registrovat?
A pokud jsem plátce DPH, jak budou vypadat daně? (ještě jsem sám příjmy nedanil nikdy).
Dejme tomu, že mám výplatu 100 000 Kč. Pokud bych danil paušálne 60% tak to bude 100*0,4*0,15 = 6k CZK v daních.
Pokud bych byl plátce DPH, znamenalo by to, že bych musel navíc platit 21%?? Tzn. dalších 21000 czk, dohromady 27% z mojí výplaty?
Sídlo mám v Česku a s USA nemám žádné pracovní vztahy kromě tohoto - USA firma mi měsíčně posílá výplatu za produkty co oni prodají pod mým autorským právem celosvětově.
Jsem tedy plátce DPH?
8
Obecná poradna / Covid druhá vlna OSVČ
« Poslední příspěvek od OndraOSVC kdy 22. 11. 2020, 12:59:22 »Dobrý den, chtěl bych se zeptat kam až šahají možné dotace v druhé vlně pandemie covid 19 pro OSVČ. Je tam 500kč/den s tím že to platí pouze pro OSVČ ze zábavného průmyslu/restaurace. A však instaluji/me digitální komunikaci právě na různých představeních které se tedy vůči Covidu nekonají. Kde zjistím jestli na dotaci mám nárok nebo se mě to netýká. Díky
9
Obecná poradna / Re:POZOR! Dluhopisy společnosti ČPH ENERGY s.r.o. Miroslav Hašpica a Lukáš Jeřánek
« Poslední příspěvek od Petr Závodský kdy 22. 11. 2020, 10:30:31 »Dobrý den, jsem jeden z těch který si také koupil dluhopis Jan Antonín. Úroky byly doplaceny, nicméně jistina nikoliv. Řeší se to už na kriminálce, byly podány TO. Pan Hašpica nereaguje na telefony ani na maily. Zjistil jsem, že dělá pro společnost Medicredit a.s., konkrétně pro její odnož Mediskont, která také vydává dluhopisy. Firma má prodejnu v Uherkském Hradišti- Jarošově, tam je pan Hašpica osobně k zastižení. To bude zajímavé povídání.
10
Obecná poradna / Re:Stravenkový paušál
« Poslední příspěvek od Patrik Chrz kdy 22. 11. 2020, 09:41:49 »Dokud byly pouze papírové stravenky, nebylo povinností zaměstnavatele přispívat svým zaměstnancům na stravování. V jedné z "mých" bývalých firem také bylo závodní stravování a zaměstnavatel přispíval pouze na něj, dělalo to sice zlou krev, neboť jídlo tam bylo velmi nedobré a poměrně drahé, ale zaměstnavatel chtěl závodní jídelnu udržet a tímto "donutil" většinu pracovníků se tam stravovat.
Výjimku dostali pouze ti, kdo přinesli od lékaře potvrzení, že z důvodu potravinové alergie nemohou využívat závodní stravování, ti pak dostali běžné stravenky, které mohli uplatnit v obchodech.
Podle mého názoru i nadále bude přetrvávat stávající praxe, tedy že není povinností přispívat na stravování a když se rozhodne přispět, je na něm jakým způsobem.
Výjimku dostali pouze ti, kdo přinesli od lékaře potvrzení, že z důvodu potravinové alergie nemohou využívat závodní stravování, ti pak dostali běžné stravenky, které mohli uplatnit v obchodech.
Podle mého názoru i nadále bude přetrvávat stávající praxe, tedy že není povinností přispívat na stravování a když se rozhodne přispět, je na něm jakým způsobem.
