Nový dotaz do volného fóra
Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.
Poslední příspěvky
71
Obecná poradna / Re:Danova rezidence po relokaci do zahranici
« Poslední příspěvek od cassis kdy 27. 12. 2023, 14:14:00 »Doplnim spravnou odpoved, kdyby nekdo hledal:
V den Registrace ve Svycarsku se stavate danovym residentem tam, a prestavate byt danovym residentem v Cechach. Rok ve kterem se clovek prestehuje se dani jako rozdeleny rok - vydelky v Cechach pred prestehovanim se dani v cechach, vydelky ve Svycarsku po prestehovani se dani ve
Svycarsku. Soubezne prijmy jsou komplikovanejsi (neco je ve tu zajima, neco ne, takze na to je skutecne dobre navstivit danoveho poradce..)
V den Registrace ve Svycarsku se stavate danovym residentem tam, a prestavate byt danovym residentem v Cechach. Rok ve kterem se clovek prestehuje se dani jako rozdeleny rok - vydelky v Cechach pred prestehovanim se dani v cechach, vydelky ve Svycarsku po prestehovani se dani ve
Svycarsku. Soubezne prijmy jsou komplikovanejsi (neco je ve tu zajima, neco ne, takze na to je skutecne dobre navstivit danoveho poradce..)
72
Obecná poradna / Paušální zdanění a příjmy z USA
« Poslední příspěvek od edmund_ kdy 27. 12. 2023, 00:06:18 »Dobrý den,
jsem OSVČ, Čech, mám příjmy z ČR, kde pracuji jako živnostník pro IT herní firmu (cca 1 125 000 Kč ročně).
Jsem herní vývojář, a prodávám i svoje vlastní hry na americké platformě Steam. Doteď jsem odtud měl vždy <400 tisíc ročně, ale příští rok čekám cca 1 200 000 kvůli vydání nové hry. Očekávám tedy celkový příjem cca 2 300 000 Kč.
Nemám s.r.o. ani nic takového, dříve jsem danil klasicky výdajovým paušálem 60% a dělal si daně sám.
Teď jsem už druhým rokem v paušálním zdanění, a vždy jsem měl pod 1 milion celkově i s USA, takže jsem nic moc nemusel řešit.
Přemýšlím, jestli mám na další rok zůstat v paušálním zdanění nebo přejít zpět na klasický výdajový paušál.
Navíc nade mnou visí meč hranice 2 miliony pro plátce DPH - ale o tom právě čtu, že to platí jen pro TUZEMSKÉ příjmy, a USA se do toho nezapočítává. Takže bych nebyl plátce DPH, pokud bych v IT firmě vydělal pod 2M.
Ale - v paušálním zdanění se asi počítají všechny příjmy? Doteď jsem měl i s USA příjmy pod milion, což je 1. pásmo, takže jsem ani nemusel uvažovat o přechodu do vyššího pásma a nebo jestli musím do této hranice započítávat i příjmy z USA? A pokud všechny moje příjmy spadají do třídy výdajů 60% (příjem z IT činnosti), tato pásma se počítají jinak a teoreticky bych tedy mohl zůstat ve 2. pásmu i kdybych měl příjem 1 999 999 Kč?
Jak to tedy je?
1) musím při výpočtu paušálního pásma brát v potaz svoje příjmy z USA?
2) když přejdu zpět na výdajový paušál, bude pořád platit 60% i když vydělám víc jak 2M (ČR+USA kombinovane)?
3) Vyplatí se mi v mojí situaci paušální zdanění nebo návrat ke klasickému výdajovému paušálu? (hranice pro paušální zdanění je stejně 2M, a pak bych musel řešit byrokracii, což nechci, a hlavně kvůli tomu jsem právě v paušálním zdanění, abych nemusel řešit papírování).
jsem OSVČ, Čech, mám příjmy z ČR, kde pracuji jako živnostník pro IT herní firmu (cca 1 125 000 Kč ročně).
Jsem herní vývojář, a prodávám i svoje vlastní hry na americké platformě Steam. Doteď jsem odtud měl vždy <400 tisíc ročně, ale příští rok čekám cca 1 200 000 kvůli vydání nové hry. Očekávám tedy celkový příjem cca 2 300 000 Kč.
Nemám s.r.o. ani nic takového, dříve jsem danil klasicky výdajovým paušálem 60% a dělal si daně sám.
Teď jsem už druhým rokem v paušálním zdanění, a vždy jsem měl pod 1 milion celkově i s USA, takže jsem nic moc nemusel řešit.
Přemýšlím, jestli mám na další rok zůstat v paušálním zdanění nebo přejít zpět na klasický výdajový paušál.
Navíc nade mnou visí meč hranice 2 miliony pro plátce DPH - ale o tom právě čtu, že to platí jen pro TUZEMSKÉ příjmy, a USA se do toho nezapočítává. Takže bych nebyl plátce DPH, pokud bych v IT firmě vydělal pod 2M.
Ale - v paušálním zdanění se asi počítají všechny příjmy? Doteď jsem měl i s USA příjmy pod milion, což je 1. pásmo, takže jsem ani nemusel uvažovat o přechodu do vyššího pásma a nebo jestli musím do této hranice započítávat i příjmy z USA? A pokud všechny moje příjmy spadají do třídy výdajů 60% (příjem z IT činnosti), tato pásma se počítají jinak a teoreticky bych tedy mohl zůstat ve 2. pásmu i kdybych měl příjem 1 999 999 Kč?
Jak to tedy je?
1) musím při výpočtu paušálního pásma brát v potaz svoje příjmy z USA?
2) když přejdu zpět na výdajový paušál, bude pořád platit 60% i když vydělám víc jak 2M (ČR+USA kombinovane)?
3) Vyplatí se mi v mojí situaci paušální zdanění nebo návrat ke klasickému výdajovému paušálu? (hranice pro paušální zdanění je stejně 2M, a pak bych musel řešit byrokracii, což nechci, a hlavně kvůli tomu jsem právě v paušálním zdanění, abych nemusel řešit papírování).
73
Obecná poradna / Růžový papír a OBZP
« Poslední příspěvek od Lukikl kdy 21. 12. 2023, 12:18:57 »Dobrý den,
Od února do srpna 2023 jsem byl veden jako OBZP a měl jsem podepsanou DPP, kdy jsem si vydělal každý měsíc do 10 000 Kč – byl to můj jediný příjem. Sám jsem si platil zdravotní pojištění a z výplaty mi byla strhávána 15% daň. Od září jsem byl veden jako student a pokračoval jsem se stejnou DPP.
U zaměstnavatele, kde pracuji na DPP, chci od ledna podepsat růžový papír. Vím o možnosti zpětného proplacení za předešlý rok. Mohu si ale požádat o zpětné proplacení i z doby, kdy jsem byl OBZP (únor-srpen), nebo pouze z doby kdy jsem byl studentem (září-prosinec)? Mám povinnost dělat daňově přiznání?
Děkuji,
L.
Od února do srpna 2023 jsem byl veden jako OBZP a měl jsem podepsanou DPP, kdy jsem si vydělal každý měsíc do 10 000 Kč – byl to můj jediný příjem. Sám jsem si platil zdravotní pojištění a z výplaty mi byla strhávána 15% daň. Od září jsem byl veden jako student a pokračoval jsem se stejnou DPP.
U zaměstnavatele, kde pracuji na DPP, chci od ledna podepsat růžový papír. Vím o možnosti zpětného proplacení za předešlý rok. Mohu si ale požádat o zpětné proplacení i z doby, kdy jsem byl OBZP (únor-srpen), nebo pouze z doby kdy jsem byl studentem (září-prosinec)? Mám povinnost dělat daňově přiznání?
Děkuji,
L.
74
Obecná poradna / Re:Jak efektivně převádět peníze z Norska
« Poslední příspěvek od smrt28repl kdy 19. 12. 2023, 14:20:51 »Do Osla pojedu asi v unoru, tak se po nejakem tom uctu poohlednu. Nicmene, prichozi platba v NOK do Fio stoji 100CZK, odchozi mezinarodni platba (tj. na revolut) vyjde na 200CZK. Revolut -> AirBank je bez poplatku (vyzkouseno).
I kdybych mel udelat kolecko norsko->fio->revolut->airbank, porat se znacne vyplati. Vzhledem k tomu, ze to vsechno budou ucty vedene pod mym jmenem, nemusel by to byt problem.
I kdybych mel udelat kolecko norsko->fio->revolut->airbank, porat se znacne vyplati. Vzhledem k tomu, ze to vsechno budou ucty vedene pod mym jmenem, nemusel by to byt problem.
75
Obecná poradna / Re:Jak efektivně převádět peníze z Norska
« Poslední příspěvek od Patrik Chrz kdy 19. 12. 2023, 05:26:26 »Revolut bych pro podnikatelské účely určitě nedoporučil, mnoho lidí (včetně šéfredaktora tohoto serveru) by mohlo vyprávět o jeho náhlých blokacích účtů a velmi obtížné až nemožné dovolatelnosti se práva.
Pokud je to možné, začal bych založením účtu v Norsku, vyhnete se zbytečným poplatkům za přeshraniční platby. Následně bych vstoupil v jednání s devizovými společnostmi, kam bych pravidelně z norského účtu převáděl platby ke směně. Já mám smlouvu s Akcenta, Easychange a Fortissimo, dobré reference mám ještě na Citfin, SAB, Roklen. Určitě bych doporučil uzavřít více smluv a následně vždy vyjednávat o směnném kurzu. Je možné, aby odběratel posílal platby přímo na účet devizové společnosti, ale klade to vyšší nároky na jeho pečlivost. Protože devizovky (kromě Citfin) používají sběrné účty, musí tak kromě čísla účtu správě uvést i variabilní symbol nebo jeho obdobu, aby devizovka správě přiřadila, že jde o Vaši platbu.
Samozřejmě jsou i zahraniční společnosti, jako třeba Wise nebo zmíněný Revolut. Ale já bych dal přednost takovým, které spadají pod české právo a v případě nějakého sporu lze řešit před českým soudem.
Vše by se ale zjednodušilo při platbě v EUR. Norsko podporuje SEPA platby, takže převod bude pro obě strany bez poplatku (a můžete tak platbu směrovat přímo do FIO). Následně můžete EUR dále používat (např. nákup zásob ze zahraničí) nebo směnit (klidně přes některou z těch deviovek). Můžete si s odběratelem dohodnout přímo cenu v EUR (a rovnou v EUR fakturovat), nebo se dohodnout na nějakém kurzu nebo jeho určení (nevím, jestli Norská centrální banka také vyhlašuje kurzy měn, jako ČNB).
Pokud je to možné, začal bych založením účtu v Norsku, vyhnete se zbytečným poplatkům za přeshraniční platby. Následně bych vstoupil v jednání s devizovými společnostmi, kam bych pravidelně z norského účtu převáděl platby ke směně. Já mám smlouvu s Akcenta, Easychange a Fortissimo, dobré reference mám ještě na Citfin, SAB, Roklen. Určitě bych doporučil uzavřít více smluv a následně vždy vyjednávat o směnném kurzu. Je možné, aby odběratel posílal platby přímo na účet devizové společnosti, ale klade to vyšší nároky na jeho pečlivost. Protože devizovky (kromě Citfin) používají sběrné účty, musí tak kromě čísla účtu správě uvést i variabilní symbol nebo jeho obdobu, aby devizovka správě přiřadila, že jde o Vaši platbu.
Samozřejmě jsou i zahraniční společnosti, jako třeba Wise nebo zmíněný Revolut. Ale já bych dal přednost takovým, které spadají pod české právo a v případě nějakého sporu lze řešit před českým soudem.
Vše by se ale zjednodušilo při platbě v EUR. Norsko podporuje SEPA platby, takže převod bude pro obě strany bez poplatku (a můžete tak platbu směrovat přímo do FIO). Následně můžete EUR dále používat (např. nákup zásob ze zahraničí) nebo směnit (klidně přes některou z těch deviovek). Můžete si s odběratelem dohodnout přímo cenu v EUR (a rovnou v EUR fakturovat), nebo se dohodnout na nějakém kurzu nebo jeho určení (nevím, jestli Norská centrální banka také vyhlašuje kurzy měn, jako ČNB).
76
Obecná poradna / Jak efektivně převádět peníze z Norska
« Poslední příspěvek od Ondřej Holeček kdy 18. 12. 2023, 23:17:14 »Fakturuju firme do Norska. Posilaji mi penize na uvet v NOK ve Fio bance. Nejsem si jisty, jestli je to efektyvni zpusob prevodu. Premyslim o revolutu. Nejake zkusenosti/rady?
Dekuji
Dekuji
77
Obecná poradna / Re:Kde najít účetní?
« Poslední příspěvek od Jarmila kdy 20. 11. 2023, 16:23:48 »Já si kdysi zadala poptávku na ePoptavka.cz. Přišlo asi 100 nabídek a já si vybrala. Sice byla asi 100 km nás, ale podklady dostala mailem a já dostala všechno zpracované opět mailem. Mně to vyhovovalo, účetní taky.
78
Obecná poradna / Re:Alagenex - vaše zkušenosti, postřehy, názory
« Poslední příspěvek od Jana Królová kdy 16. 11. 2023, 13:29:00 »Dobrý den,mohu Vás přidat do stránek na telegramu,kde informace najdete.
79
Obecná poradna / Kde najít účetní?
« Poslední příspěvek od marcel46 kdy 15. 11. 2023, 12:19:04 »Dobrý den,
pro s.r.o. bych potřeboval najít účetní pro vedení účetnitví e-shopu. Poradíte kde hledat vhodnou účetní? Je nějaký portál kde je nabídka účetních ideálně i s jejich hodnocením?
Děkuji
pro s.r.o. bych potřeboval najít účetní pro vedení účetnitví e-shopu. Poradíte kde hledat vhodnou účetní? Je nějaký portál kde je nabídka účetních ideálně i s jejich hodnocením?
Děkuji
80
Obecná poradna / Re:co znamená krytá karta?
« Poslední příspěvek od Patrik Chrz kdy 13. 11. 2023, 12:19:16 »To, že je karta krytá znamená, že je možné jí zaplatit požadovanou částku. Buď, že je na účtu dostatečný zůstatek (u debetní karty), nebo je dostatečný kreditní rámec (u kreditní karty).
Platba může neprojít ale i z jiných důvodů. Např. může být na kartě nastaven limit pro určité typy transakcí, tj. platba s fyzickým předložením karty u obchodníka může projít, kdežto platba přes Internet ve stejné výši nemusí. Nebo banka odmítne platbu z jiných důvodů (podezřelý obchodník, neobvyklá země, opakovaně zadaný chybný PIN,...), případně platba neprojde z důvodu nějaké poruchy, chyby, odstávky (u vaší banky, u karetní společnosti, u zprostředkovatele transakce na straně obchodníka nebo klienta,...).
U každé karty, kterou jsem nějak pravidelně používal, se mi stalo, že jsem s ní někde a někdy nezaplatil. Zejména do zahraničí to chce vozit více karet (různé karetní společnosti - VISA/MC, různé banky,...).
Platba může neprojít ale i z jiných důvodů. Např. může být na kartě nastaven limit pro určité typy transakcí, tj. platba s fyzickým předložením karty u obchodníka může projít, kdežto platba přes Internet ve stejné výši nemusí. Nebo banka odmítne platbu z jiných důvodů (podezřelý obchodník, neobvyklá země, opakovaně zadaný chybný PIN,...), případně platba neprojde z důvodu nějaké poruchy, chyby, odstávky (u vaší banky, u karetní společnosti, u zprostředkovatele transakce na straně obchodníka nebo klienta,...).
U každé karty, kterou jsem nějak pravidelně používal, se mi stalo, že jsem s ní někde a někdy nezaplatil. Zejména do zahraničí to chce vozit více karet (různé karetní společnosti - VISA/MC, různé banky,...).
