Jsou tři možnosti, jak lze danit příjem ze závislé činnosti:
a. Zálohově, s podepsaným „růžovým prohlášením“. To se běžně dělá u klasického fulltime zaměstnání. Ze mzdy se odvádí záloha na daň, ta se pak musí vyúčtovat v daňovém přiznání. V podstatě se spočítá daň se zohledněním všech slev, spočítají se odvedené zálohy na daň a vyrovná se rozdíl. To běžně dělá za zaměstnance zaměstnavatel, ale může (a v komplikovanějších případech i musí) si to zaměstnanec zařídit sám.
b. Zálohově, bez podepsaného „růžového prohlášení“. V takovém případě je situace podobná předchozímu případu, až na to, že se do záloh na dani nezapočítávají slevy. K těm se můžete dostat až v závěrečném vyúčtování, kam to musíte uvést. V tomto případě vám ale tento zaměstnavatel daňové přiznání asi neudělá a budete si jej muset nejspíš udělat sám.
c. Srážkově. Od předchozího bodu se dnes už tato varianta tolik neliší. To, co je zdaněno srážkově, je možné též zahrnout do daňového přiznání (akorát je na to jiná kolonka), ale není to povinnost. Neuvádět tento příjem má smysl hlavně kvůli ušetření papírování, když si v hlavním zaměstnání vydělám dostatek na uplatnění všech slev na dani, a k tomu mám srážkově daněnou „bokovku“. Ve Vašem případě nejspíš budete chtít příjem uvést, abyste mohl uplatnit slevu na dani.
Co tedy teď? Zpětně podepsat ono „růžové prohlášení“ asi moc dobře nepůjde, ale je možné podat daňové přiznání. Záleží ovšem i na dalších příjmech – pokud toto máte jako jediný příjem nebo pokud jste měl navíc pár brigád za pár tisíc, asi jste neuplatnil všechny daňové slevy a má smysl daňové přiznání podat. Pokud máte nějakou další práci, kde jste využil všechny daňové slevy, jednak tam nejspíš daňové přiznání máte již vypracované (a mohl byste podat leda opravné) a jednak byste uvedením tohoto příjmu asi nic nezískal.