Těžko říct, co ostatní státy nabízejí, že se jim vyplatí danit tam. Můj známý byl z Německa a mohl si vybrat, jestli danit v Německu nebo ČR (v obou zemích pobýval přibližně stejně) a danil tak v Německu. Daňová sazba sice vyšší, ale mnohem benevolentnější daňové zákony, "do nákladů" si mohl dát prakticky cokoliv. Díky daňové optimalizaci mu tak daně v Německu vycházely nižší, než v ČR.
I v USA existují "daňové ráje", kde se část daní neplatí (dań z příjmů je rozdělena na federální a státní a v některých státech je státní daň z příjmů nulová).
Také je zde možnost uzavírat sponzorské smlouvy na firmu a ta pak tenistovi hradí náklady na letenky, ubytování, atd, Tenista (po uplatnění nákladů) tak daní jen to, co z firmy vybírá. Ve firmě se tak mohou hromadit peníze (nedaněné), které pak může čerpat v důchodu (a to třeba i v úplně jiné zemi a danit pak tam).
Svou roli může hrát i to, v jakých zemích daný tenista turnaje odehrává (nemusí pak splnit podmínku pobytu 183 dní mimo svoji zemi původu), co (a jestli něco) dostává od sportovních svazů, pokud reprezentuje danou zemi,...
Existuje něco, čemu se říká daňová konkurence a čím více bude který stát "tlačit na pilu" tím dostane méně. Já v tomhle našim tenistům fandím, pokud stát zjistí, že zvyšováním daní více nevybere (a od určitého limitu opravdu nevybere), nezbude mu nic jiného, než daně opět snížit. Každý politik by chtěl přerozdělovat - protože peníze znamenají moc. V momentě, kdy si může někoho koupit nějakou tou dotací či daňovými prázdninami, může uplatňovat moc, čímž vytváří prostor pro korupci.