Podle platných zákonů má povinnost podat daňové přiznání každý, kdo má za kalendářní rok příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 15.000 Kč. Od roku 2023 je změna, limit se navyšuje na 50.000 Kč. Výjimkou je, pokud má člověk příjmy pouze ze zaměstnání - tehdy mu povinnost podat přiznání nevzniká. Pokud ale má ještě i jiné zdanitelné příjmy než ty ze zaměstnání, a tyto příjmy jsou dohromady vyšší než 6.000 Kč, vzniká mu povinnost podat přiznání k dani z příjmů.
Pokud už člověk podává na finančním úřadě přiznání k dani z příjmů, musí do něj uvést všechny své příjmy, které podléhají dani z příjmů fyzických osob. (Ne všechny příjmy této dani podléhají, nepatří mezi ně například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody či nemocenská). Mezi příjmy podléhající dani patří například příjmy z nájmu, z podnikání, z kapitálového majetku (akcie, dividendy).
Váš příjem z pronájmu plotu za účelem reklamy podléhá dani z příjmů, a když už jste podávala daňové přiznání, měla jste povinnost je do něj uvést. Žádát o vrácení daně, kterou jste zaplatila, proto nemá smysl, protože finanční úřad vám to zdanil oprávněně.
Otázkou je, zda jste měla vůbec povinnost podat přiznání k dani z příjmů, jestliže jste měla vedle zaměstnání jako jediný další příjem jen ten nájem, který za rok nepřesáhl 6.000 Kč (500 x 12 = přesně 6.000 Kč). Pokud byste za takové situace to daňové přiznání vůbec nepodávala (a tedy tento příjem z nájmu nepřesahující 6.000 Kč nezdanila), bylo by to tak v pořádku. Jenže vy jste se rozhodla daňové přiznání podat dobrovolně, ačkoli jste tuto povinnost neměla - v takovém případě samozřejmě musíte uvést do přiznání všechny své příjmy, tedy i těch 6.000 Kč z nájmu, které vám tím pádem byly oprávněně zdaněny.
Co se týče příjmů z brigád, předpokládám, že se jedná o legální brigády, kdy máte se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Zde záleží na tom, jestli vám zaměstnavatel zdanil příjem srážkovou daní nebo zálohovou daní - která z nich to byla, to záleží na různých okolnostech. V zásadě platí, že u dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně se vždy strhává srážková daň, pokud si zaměstnanec u daného zaměstnavatele neuplatňuje daňové slevy.
Příjmy podléhající srážkové dani se do přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádět nemusí. Uvést se tam mohou, ale dělá se to pouze v případě, že uvést je tam by bylo pro vás výhodnější, protože by vám díky tomu vycházela větší vratka daně. Zda je to pro vás výhodné či nikoli, to si musíte propočítat sama.
Při podání daňového přiznání musíte každý svůj příjem ze zaměstnání nebo z brigády, který do přiznání uvedete, doložit potvrzením o výši příjmů za příslušný rok, které vám vystaví váš zaměstnavatel. Pokud toto potvrzení nemáte, nemáte ten příjem ani jak doložit. Jak tedy doložit příjmy, na které nemáte uzavřenou žádnou dohodu či smlouvu, a jedná se tedy zřejmě o příjmy nelegální, to netuším.
Co se týče otázky, kdo dostává slevu na poplatníka, odpověď je jednoduchá. Sleva na poplatníka patří vždy jen poplatníkovi, což jste vy. Pokud si ji chcete uplatnit u příjmu ze zaměstnání, musíte při nástupu do zaměstnání ve firmě podepsat takzvané Prohlášení poplatníka, ve kterém uvedete, jaké daňové slevy vám má zaměstnavatel uplatňovat. Pokud tento formulář nepodepíšete, tak vám zaměstnavatel při výpočtu mzdy žádné daňové slevy uplatňovat nebude. Pokud byste měla naráz více zaměstnavatelů, můžete slevy uplatnit jen u jednoho z nich. Sleva na poplatníka se dá uplatňovat měsíčně, což dělá většina zaměstnanců, ale samozřejmě lze i ročně. Pokud máte povinnost podat daňové přiznání, tak si tuto slevu na poplatníka pochopitelně uplatníte i v něm. Pokud tuto slevu uplatňujete měsíčně, při ročním zúčtování daně či podání dańového přiznání se vám už samozřejmě žádná další daň nevrátí, protože jste si už každý měsíc uplatnila 1/12 celkové roční slevy a zaplatila jste tedy každý měsíc o to nižší daň.
Daňové přiznání za vás nepodává zaměstnavatel, nikdy. Zaměstnavatel pouze dělá svým zaměstnancům roční zúčtování daně z příjmů, a to jedině těm zaměstnancům, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání. Nedělá to sám od sebe automaticky, zaměstnanci ho o toto roční zúčtování musí požádat (vždy začátkem roku žádají o zúčtování za předchozí rok). Zaměstnanec, který má ještě jiné příjmy (například z podnikání či z nájmu), kvůli kterým mu vzniká povinnost podat daňové přiznání, si musí toto daňové přiznání podat na finančním úřadě, přes zaměstnavatele to nelze.